Čiperka

 

Kilometr severně od vesnice Michalovy Hory najdeme přírodní uhličité vody - jsou jedny z nejznámějších kyselek Slavkovského lesa - Čiperku. Tento pramen vyvěrá na pravé straně starého náhonu už zaniklého Lazurového mlýna, cca 100 metrů před jeho vyústěním do Kosího potoka.

 

 

Homolka

 

Asi dva kilometry jihovýchodně od města Bečov nad Teplou nedaleko od silnice na Chodov se nachází přírodní památka, která byla zřízena k ochraně skály, která je tvořená čedičem s typickou sloupovou odlučností.

 

 

Koňský pramen

 

Severovýchodně od obce Chotěnov můžeme v malém údolí pozorovat vyvěrající soustavy pramenů. Prameny jsou vzdálené asi 5,5 km od středu Mariánských Lázní směrem na jihovýchod. Jedním z nich je zmiňovaný Koňský pramen. Pojmenování Koňský (Koňská kyselka - Pferdesauerling) vzniklo na základě pověsti, podle níž během třicetileté války v přilehlé bažině utonulo vojenské koňské spřežení.

 

 

Sirňák

 

Bílé povlaky pěny zdobí několik menších vodních ploch travou zarostlé mýtiny na pravém břehu říčky Teplá. V těchto místech z útrob země se dostávají na povrch jedny z posledních připomínek kdysi mocné vulkanické činnosti, sirnato-uhličité výrony, které vytvářejí charakteristické bahenní krátery.

 

 

Krásenská rozhledna

 

Poměrně mohutná 25 metrů vysoká rozhledna spirálovitého tvaru byla postavená v letech 1933 až 1935. Stavba vznikla podle návrhu krásenského sochaře Williho Russe. Rozhledna byla postavena z důvodu zajištění práce pro lidi v období hospodářské krize. Rozhledna stojí asi 1 km jižně od obce Krásno na Krásenském vrchu a poskytuje pěkný kruhový výhled. Okolo se rozprostírají vrcholy Slavkovského lesa, mezi kterými jsou údolí. Dále je vidět Tepelská vrchovina, kopce okolo Karlových Varů, Sokolova a Mariánských Lázní. Severním směrem jsou vidět Krušné hory.

 

 

Hrad a zámek Bečov

 

Hrad Bečov nad Teplou byl založený v 13. století rodem pánů z Oseka, kterým patřil spolu s panstvím téměř dvě století. K největšímu rozvoji hradu došlo okolo 15. století a první poloviny 16. století, kdy hrad patřil rodu Pluhů z Rabštejna. Výše na skále je položený gotický hrad, který byl renesanční přestavbou obohacený o kamenné portály a nástěnné malby. Hradní nádvoří lemují Pluhovské domy. Pod hradem stojí zámek z 18. století, který má už renesanční jádro.

 

 

Zpívající fontána

 

Zpívající fontána byla vybudována v letech 1982 až 1986 jako součást rekonstrukce promenádního prostoru areálu Maxima Gorkého.

Fontána je neobyčejná svými rozměry, výtvarným ztvárněním i funkcemi. V kruhovém bazénu o průměru 18 metrů je usazená plastika kamenného květu se středem z vyleštěné nerezavějící oceli. Lem fontány, dlažba bazénu i plastika jsou z liberecké žuly. Fontána má 10 základních stříkacích systémů, dva jsou tvořeny 330 tryskami po obvodě bazénu směřujícími do jeho středu. Nejvyšší výstřik dosahuje 6 metrů, je umístěný ve středu fontány.